Pokud čteš tyto slova, tak jsem pustila do světa konečně něco z čeho snad všichni aspoň z části pochopí mou osobnost. Dlouho mám v plánu napsat tuhle věc, jen jsem nenašla vhodnou příležitost kdy to napsat, teda až do teď.
Je možné, že po přečtení na mě změníš pozitivní názor na negativní a nebo negativní názor na pozitivní. Ať to bude tak či tak, ráda bych ti už teď poděkovala za to, že to čteš.
Už nebudu okecávat a pouštím se do toho.
Začátky vždy bývají nejtěžší, teda aspoň co se týče toho, když máš pomocí písmen vyobrazit svou osobnost jako já teď a tady. Je to zvláštní, ale já strašně nerada mluvím o sobě i přesto, že to nikdy tak nevypadá.
Nejvíc mi dělá problém, když mám vyjádřit své city. Já jsem dost citově založený člověk i když se to vůbec nezdá.
... dost lidí si myslí, že city vůbec nemám.
Moji rodiče nejsou milionáři, ale ani nejsou tak chudí, aby mi nemohli splnit nějaké to přání. Rodiče mi nekupují věci jen tak pro nic za nic, to vůbec ne. Vše si musím nějakým způsobem zasloužit ať je to cokoliv.
... dost lidí mě považuje za rozmazlenou dámičku
Co mi nedělá opravdu problém je vyjádření svých názorů. Nebojím se zvednout ruku a říci co si myslím. Jakmile jednou vyjádřím svůj názor, tak si za ním už navždy stojím.
... dost lidí mě považuje za drzou holku.
Upřímnost je má silná stránka, ačkoliv se to někomu nezdá.
... dost lidí o mě tvrdí, že jsem zlá.
Nebavím se s nikým o kom vím, že dokáže akorát ublížit.
... podle ostatních akorát umím ignorovat.
Příliš lidem nedůvěřuji, teda pokud se nejedná o rodinu nebo tak.
.. ostatní mě považují za nějakou divnou bytost
Oblékám se tak, jak chci. Dost často nosím černou. Jednoduše řečeno nosím to v čem se cítím dobře a co nějakým způsobem ukazuje mou náladu nebo i osobnost.
... údajně neznám slovo ''soudnost''
Chovám se tak, jak se lidé chovají ke mně. Nemůžeš očekávat, že když se mnou budeš jednat jak s hadrem, tak se k tobě budu chovat jak princezna.
... dost lidí si myslí, že se neumím chovat.
Mohla bych pokračovat ještě i dál, ale to by jsi k přečtení toho článku zabral/a 2 dny.
Už teď je ten článek poněkud delší, ale i přesto pokračuji dál.
Já jsem vlastně takový hlavolam. Někdo ho dokáže vyřešit, někdo ho vyřešit nedokáže a někdo se o jeho vyřešení pokusí, ale nevyřeší ho.
Je dost lidí co mě znají pouze podle toho jak vypadám. Je dost lidí co mě znají tak z 15% a existují pouze 3 osoby co mě znají na 90%. Možná se teď budete divit, ale nikdo mě nezná na 100%. Jak jednou řekla moje mamka ''Myslela jsem, že když jsi moje dcera, tak tě znám tak 1000%, ale já tě znám sotva na 85%. Znám tě 16 let, ale i tak mě pořád překvapuješ.'' . Je to zvláštní, ale je to tak.
Říkám to proto, že kdyby ti jednou někdo tvrdil, že mě zná na 100%, tak určitě lže.
Tímto bych to teď ukončila. Mám v plánu toho o sobě tu napsat daleko víc, ale radši to tu budu psát po částech. Kdybych měla psát dál, tak by tento článek obsahoval přes miliardu slov, proto bude lepší když ti postupně budu svou osobnost odkrývat.
- - - -
Pokud máš na mě jakýkoliv dotaz nebo cokoliv, tak klidně použij komentáře a nebo mi napiš na můj email - luciemilfortova@outlook.cz
0 komentářů:
Okomentovat